Jak to začalo...
Jako "panelákové" dítě jsem navzdory svému velkému přání neměla možnost mít doma psa. Ale já to nevzdávala a neustále domů vodila zatoulané pejsky pokaždé s nadějí, že jednou rodiče obměkčím. Bohužel marně. Pak jsem ale objevila u příbuzných v nedaleké Lukavici u Žamberka nové štěňátko křížence. A tak jsem začala ve svých 10ti letech jezdit na kole několikrát týdně do 4km vzdálené Lukavice a pejska si "půjčovat".Jmenoval se poněkud nepopulárně Cikán. Od roku 1986 jsem s Cikánem začala navštěvovat kynologické cvičiště v Žamberku. Každou neděli ráno jsme vyrazila 4 km na kole do Lukavice tam odvázala psa z metrového řetězu a jelo se na cvičák:-) V té době jsme na cvičáku mezi samými služebními plemeny byli celkem exoty. Agility ani zkoušky ZZO nebyly tak jsme se hrdinně zúčastňovali služebního výcviku a na ukázkách pro veřejnost jsme sklízeli obdiv. Cikán byl nesmírně vděčný za mou přízeň a pokud byl se mnou byl jako můj stín, často za mnou z Lukavice utíkal a hledal mě ve škole nebo seděl u dveří v paneláku a čekal. Již nikdy žádný pes nebyl tak bezmezně věrný a oddaný jako on. Slibovala jsem mu, že až vyrostu a budu bydlet ve svém domečku tak si ho vezmu napořád. A to se taky nakonec v roce 1993 stalo, jako 10tiletého jsem si ho konečně vzala domů a ve výborné kondici se dožil 13 let.
Když odešel do psího nebe, chtěla jsem si splnit svůj velký sen - pořídit si německého ovčáka. A tak jsem si v srpnu 1996 domu přivezla štěně německého ovčáka s PP- pejska jménem Polo Degarbo po otci Necko v. Haus Beck. Chtěla jsem se s ním věnovat služebnímu výcviku a jezdit na závody. Bohužel on toto moje nadšení zrovna nesdílel. Přesto se nám podařilo složit alespoň zkoušku ZM a zúčastnit se stopařského závodu, kde jsme získali 3.místo.
Po Polovi jsem se zaměřila na hledání štěněte z pracovního chovu a v květnu roku 2000 jsem si jela pro štěně - vlkošedou fenku německého ovčáka Fellu Niox po otci Arno od Vlašimské brány. Měla jsem šťastnou ruku, Fella byla nadšený pracant, s vrozeným aportem a obrovskou chutí do obran. Při mateřské jsem s ní bez větších potíží složila 6 všestranných zkoušek včetně IPO3 a splnila bonitaci. Účastnili jsme se mnoha oblastních závodů, kde jsme se umísťovali na předních místech. S výcvikem dle IPO mi hodně pomohla chovatelka Felly a zkušená výcvikářka Iveta Skalická, v obranách Fellu vedl figurant Pavel Hylák. V roce 2003 jsem splnili kvalifikaci na výběrový závod Mistrovství republiky IPO ale pro úraz Felly jsme bohužel nenastoupili a sportovní kariéru tak ve 4 letech předčasně ukončily. V roce 2004 jsem si založila chovatelskou stanici s názem "Felones" zaměřenou na chov německých ovčáků z pracovních linií. V roce 2005 jsem na Felle odchovala svůj první vrh.
Protože se Fella k mé velké lítosti již dále nemohla účastnit výcviku začla jsem přemýšlet o vhodném nástupci Felly. Zkusila jsem tedy polobratra Felly Meika Niox po otci Norbo Ben-ju a později dceru Felly Arlin Felones po Pedro Hartis Bohemia. Bohužel ani u jednoho to nebylo "to pravé ořechové".
Štěstí se na mě konečně usmálo až v roce 2006 u mé současné fenky Alexie Laperys po Orrym. Alexia je velmi temperamentní s vrozenou chutí do práce a výbornými obranami. A snad se mi s ní podaří navázat tam, kde jsem s Fellou skončila.
Eva Beranová